Napsali o nás
Blanky filmíky konečně na youtube
Pondělí, 22 Únor 2016 13:24

 

Moc ráda bych Tě pozvala ke sledování mého kanálu na youtube :-)

Je to jednoduché... prostě: TUDY

 
V Blesku psali, že prý za blesků... a EXISTUJEME :-)
Čtvrtek, 11 Únor 2016 07:21

Tak už máme, tedy slečna Mia Ronja, rodný list, trvalé bydliště i číslo CF - něco jako rodné číslo zmutované číslem daňové registrace. Existujeme… Pěkný den a Minipecičce je týden!

 
Život je víc...
Neděle, 07 Únor 2016 23:26

Myslím, že je to ještě horší, než jsem napsala v prvním postu na FB. Postu, co minulý týden Blesk použil. Doba, naše lehce pošramocená doba, udělala z již tak exponovaných Mistrů kastrolů a vidliček celebrity, zastiňující své okolí téměř dokonale. Z mnohých se stali opínionmejkři ukazující směr a formující názor. Jeden by se bál otevřít „cokoli“, aby na něj nevybafnul šéfkuchař :-) Není to zvláštní?

Bylo mi napsáno, že šéfkuchaři mají výjimečně náročné pracovní prostředí plné konkurence, kterému musí obětovat nejen čas, ale i duši. No to koukám! Prdlajs! Šéfkuchař je snad cosi víc, než jiná vrcholná či exponovaná pozice? Je vysvětlením, že si kuchtíci berou život, neb prý nezvládají stres a náročnost povolání? Ne, nikdo mě o tom nepřesvědčí!

Mohu se bezpečně považovat za obdobu šéfkuchaře. Vařím i peču pro veřejnost, jiné celebrity, vlády i krále, mám výrobnu i místo, kde to moje dílo jiní konzumují, držím zaměstnance (pekaře/kuchaře), mám určitou popularitu, zodpovědnost, užívám si stres, jsem strefovacím panákem, vítězem různých pomíjivých ocenění, také objektem závisti, útoků, ale i zlatou z mistrovství světa. Sedmkrát. Občas brečím. Mám předpoklad se jít zastřelit? Opravdu? Pitomost! Nic není víc, než život…

Včera se mi náhodně, při hledání jiného obrázku, dostala do rukou fotografie z focení pro MF, „Dvacet Čechů roku“. Stála jsem tam, vedle veličin světového významu, ke kterým vzhlížím s úctou, stála v těch karkulkovských šatičkách a styděla se. Copak se já, (šéf)kuchařka, mohu srovnávat s lidmi, jako chirurg Pomahač, tenistka Kvitová, skálolezec Jaroš či generál Pavel? Budiž, stalo se, rozhodli jiní. Ale jsou snad mnou jmenovaní lidé (či jejich posty) méně exponovaní, než my, kuchtíci? Nefungují snad oni v absolutním stresu a napětí, nemají snad zodpovědnost, o které se nám ani nezdá?! A co potom piloti dopravních letadel či letečtí dispečeři, co potom učitelé či hasiči… atd. Půlka z nich si může naříkat na stres, půlka na strach z pádu z pomyslných výšin, kde voní bonusy a respekt, většina se může bát společenského propadu, pokud by se náhodou nezadařilo! Mnozí mají odpovědnost ne za žaludeční vředy či průjem strávníka, ale za životy druhých! Případně též, co kuchaři, za exkluzivní kariéry týmů i ty vlastní. Jsou snad tito všichni méně v riziku… než ti, co nám dávají najíst?

Jsem si jistá, a nemusí se mnou svět vůbec souhlasit, že sebevražda šéfkuchaře (již několikátá) nebyla nic jiného, než neschopnost jedince fungovat "běžně a obyčejně", plynoucí z chybující výchovy, z tragicky přeskládaného žebříčku hodnot, z chorobného pocitu, že když mám (letos) nejlepší hospodu na světě, nemohu se nikdy už snížit k tomu ji… nemít. Člověk, který to má v hlavě srovnané, a zvláště pak, má-li rodinu, děti, takový člověk vidí smysl bytí jinde, než kam ho tlačí média, reklama a pár „odvážných“ gastroteoretiků!

Mimochodem, zbláznit se jeden může jak z úspěchu dosaženého, tak z nedosažitelného, který patří konkurenci, případně z urputné cesty za tímto úspěchem. Důkazy i v mém oboru v Čechách máme :-)

 
Přiměřeně pyšná… jsem
Pondělí, 04 Leden 2016 08:29

Dvacáté Knižní novinky přináší pro knihovny, nakladatele, obchodníky s knihami i zvídavé čtenáře dva tipy. Vzpomínkovou knihu o Sophii Loren a… Soňa Abramowitz-Fraňková pečlivě a zlehka prozkoumává Příběh opravdové vášně! S dovolením recenzi nabízím a potvrzuji, že jsem - co mi to jen přirozená skromnost dovolí - přiměřeně pyšná :-)

Proč ta zmínka o pýše a skromnosti? Jedna paní se ptala kamarádek na síti, zda si také myslí, že jsem nafoukaná blbka, které sláva vlezla na mozek. Dle jejího názoru to čiší z POV a, světe chraň, se svými úspěchy prý seznamuji aktivně okolí… brr. A na zdi v kavárně, to ji prý dorazilo, mám diplomy za to a tamto, a taky za nejprodávanější knihu MF roku loňského. Až prý snad jednou „pochopím“, ze zdi to strhám, pak ona zajde na dort.

Sundám, pravda. Nejdřív pomyslný klobouk a pak i ty cedule ze zdi, jasně! Taky se mi tam jen volně nalepený nelíběj. Nechám je pěkně zarámovat. A vrátím je zpět! Už se těším :-)

K Vánocům jsem vám dala dárek v podobě odtajnění PNDV a poprosila o vaše názory. Pak se toho seběhlo tolik, a nejen svátků, že až dnes můžu poděkovat za podporu a milá slovíčka, za super rozbory toho, co pro mne i vás onen název znamená a co přinese, za… prostě za vše, co jste napsali. Jsem ráda tuze moc, že jste vzali „Příběh napsaný do vody“ za svůj! A víte co, některá ta vaše psaní právě do knížky použiju :-) Jako třeba tohle od Radky:

„Ve vodě se zrcadlí pravda, vždy Ti ukáže pravdivý obraz bez příkras (kniha pravdivá), tvoří ty nejkrásnější scenérie, až se tají dech (kniha krásná), pokud chceš na vodu něco vložit, abys to neutopil, musíš být přemýšlivý, trpělivý (kniha křehká), voda má sílu, obrovskou nezkrotnou sílu (kniha silná). Blanko, teď nedávno jsem "bohužel" už po mnoha měsících dočetla Vaší první knihu, "šetřila" jsem si jí jak se dalo :-), ale konec se přesto objevil :-D Ta kniha je nádherná a jak Vám již psalo mnoho lidí přede mnou, je krásně vyvážená - pravdivá, bez příkras, přesto hladící duši a nádherná. S poučením, zamyšlením, prostě se zanecháním stopy v duši, příjemné stopy v duši. Je jako Vy... krásná a pravdivá.“

 
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 5 z 46
Nae dobroty
TOPlist