Artyčok rostlina: Zelenina, která je zároveň květinou?

Původ a historie artyčoku

Artyčok, tato lahůdková zelenina s nezaměnitelnou chutí, má svůj původ v oblasti Středomoří. Cynara cardunculus, jak zní jeho latinské jméno, je druh rostliny patřící do čeledi hvězdnicovitých. Divoký artyčok byl pěstován již ve starověkém Egyptě a Řecku. Staří Řekové a Římané si artyčoky velmi cenili a považovali je za delikatesu i za afrodiziakum. V průběhu staletí se pěstování artyčoků rozšířilo do celého Středomoří a postupně i do dalších částí světa. Do západní Evropy se artyčoky dostaly v 15. století a jejich obliba neustále roste. Dnes se artyčoky pěstují v mnoha zemích s teplým a mírným klimatem, včetně Itálie, Španělska, Francie, ale i Kalifornie a Jižní Ameriky.

Popis rostliny artyčoku

Artyčok je fascinující rostlina, která pochází ze Středomoří. Patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a je blízce příbuzná s bodláky. Dorůstá do výšky až dvou metrů a má mohutné, stříbřitě zelené listy s hlubokými zářezy. Co však dělá artyčok tak výjimečným, je jeho jedlá květní poupata, která sklízíme ještě před rozvinutím. Tato poupata, nazývaná artyčoky, jsou ceněna pro svou lahodnou, lehce nasládlou chuť a vysoký obsah vitamínů a minerálů. Artyčok je nejen chutnou, ale i zdravou zeleninou, která si zaslouží své místo v našem jídelníčku.

Artyčok, ten bodlák s duší básníka, skrývá své srdce pod trny a odměňuje trpělivé labužníky delikátní chutí.

Hana Nováková

Pěstování artyčoku

Artyčok je impozantní rostlina s atraktivními stříbrnozelenými listy a velkými květními úbory, které sklízíme jako zeleninu. Patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a pochází ze Středomoří. Pěstování artyčoku není v našich podmínkách zcela běžné, ale s trochou péče a správným výběrem stanoviště se mu může dařit i u nás. Artyčok je teplomilná a světlomilná rostlina, která vyžaduje slunné stanoviště chráněné před větrem. Půda by měla být dobře propustná, humózní a bohatá na živiny. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem nebo jiným organickým materiálem. Artyčoky se množí semeny nebo dělením trsů. Semena se vysévají v únoru až březnu do skleníku nebo do pařeniště. Sazenice se na venkovní záhon vysazují v květnu, kdy už nehrozí mrazy.

Sklizeň artyčoků

Artyčoky, tyto impozantní rostliny s krásnými květy a lahodnými srdíčky, patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Pěstování artyčoků je sice trochu náročnější, ale odměnou vám bude úroda delikatesy, kterou si jinak dopřejete spíše v restauraci. Sklizeň artyčoků probíhá obvykle od července do září, v závislosti na odrůdě a klimatických podmínkách. Zralost poznáte podle toho, že se vrchní šupiny začínají otevírat a vrchol květu se zabarvuje do fialova. Artyčoky sklízíme dříve, než se květ plně rozvine. Květ odřízneme asi 5 cm pod ním, aby na rostlině zůstal dostatek stonku. Po sklizni je důležité artyčoky co nejdříve spotřebovat, protože rychle ztrácejí na chuti a svěžesti. Pokud je potřebujete uskladnit, uchovávejte je v chladničce, kde vydrží čerstvé až týden.

Nutriční hodnota artyčoku

Artyčok není jen delikatesou, ale i nutričním pokladem. Tato zelenina, patřící do čeledi hvězdnicovitých, je bohatá na vitamíny a minerály. Obsahuje významné množství vitamínu C, vitamínu K a vitamínu B9 (kyseliny listové). Dále je zdrojem draslíku, hořčíku a železa. Artyčok je také skvělým zdrojem vlákniny, která je důležitá pro správné trávení. Vláknina obsažená v artyčoku je prospěšná pro střevní mikroflóru a podporuje pravidelnou stolici. Kromě toho artyčok obsahuje antioxidanty, jako jsou polyfenoly a flavonoidy, které chrání buňky před poškozením volnými radikály. Konzumace artyčoku tak může přispívat k celkovému zdraví a pohodě.

Zdravotní přínosy artyčoku

Artyčok, latinsky Cynara scolymus, je mnohem víc než jen lahodná zelenina. Tato starověká rostlina, původem ze Středomoří, je doslova nabitá prospěšnými látkami. Artyčoky jsou bohaté na antioxidanty, a to více než mnohé jiné druhy zeleniny. Obsahují vitamíny C a K, kyselinu listovou a minerály jako draslík a hořčík. Pravidelná konzumace artyčoků tak může přispět k posílení imunity, ochraně buněk před volnými radikály a celkovému zdraví. Artyčoky jsou známé také pro svůj pozitivní vliv na trávení. Obsahují inulin, druh vlákniny, která slouží jako prebiotikum a podporuje růst zdravých bakterií ve střevech. Kromě toho artyčoky obsahují cynarin, látku, která podporuje tvorbu žluči a usnadňuje trávení tuků. Díky obsahu draslíku mohou artyčoky přispět k regulaci krevního tlaku.

Porovnání artyčoku a brokolice

Vlastnost	Artyčok	Brokolice
Část rostliny, která se konzumuje	Nezralé květní úbory	Květní pupeny a stonky
Chuť	Jemně nahořklá, oříšková	Mírně nasládlá, zemitá

Artyčok v kuchyni

Artyčok není jen krásná rostlina s neobvyklými květy, ale také velmi chutná zelenina. Patří do čeledi hvězdnicovitých, stejně jako slunečnice nebo sedmikráska. Pochází ze Středomoří, kde se pěstoval už ve starověkém Egyptě a Římě.

V kuchyni se používají především jedlé poupata artyčoku, která se sklízí ještě před rozkvětem. Mají jemně nasládlou, oříškovou chuť a hodí se k přípravě mnoha pokrmů. Můžete je vařit, dusit, smažit, grilovat nebo zapékat. Výborně chutnají s těstovinami, rýží, masem i rybami.

Artyčoky jsou nejen chutné, ale i zdravé. Obsahují vitamíny A, C a K, dále draslík, hořčík a železo. Jsou také bohaté na antioxidanty a vlákninu, která podporuje trávení.

Zajímavosti o artyčoku

Artyčok, tato lahůdková zelenina s nezaměnitelnou chutí, skrývá mnohá překvapení. Věděli jste například, že artyčok není kořenová zelenina, jak by se mohlo zdát, ale neotevřené květenství bodláku artyčoku kardového? Tato mohutná rostlina, pocházející ze Středomoří, může dorůstat až do výšky dvou metrů. Pěstování artyčoků sahá až do dob starověkého Řecka a Říma, kde byly považovány za delikatesu a symbol bohatství. Artyčoky jsou nejen chutné, ale i zdravé. Obsahují vysoké množství vlákniny, vitamínů a minerálů, a proto jsou prospěšné pro trávení, imunitu a celkovou vitalitu.

Tipy pro nákup artyčoků

Při výběru artyčoků v obchodě věnujte pozornost jejich vzhledu. Hledejte artyčoky, které mají pevnou, těžkou hlávku s pevně sevřenými listy. Listy by měly mít sytě zelenou až tmavě fialovou barvu a neměly by být povadlé, suché nebo poškozené. Čím menší a kompaktnější artyčok, tím je obvykle mladší a tedy i křehčí a chutnější. Naopak velké, rozevřené artyčoky s nahnědlými konci listů už budou pravděpodobně tuhé a hořké. Nebojte se artyčoky jemně zmáčknout – čerstvý artyčok by měl vydat jemné praskání. Pokud je hlávka příliš tvrdá nebo naopak měkká, raději sáhněte po jiném kusu. Pamatujte, že artyčoky jsou sezónní zeleninou, která je nejchutnější na jaře a na podzim.

0 Recept s artyčoky

Artyčoky jsou fascinující rostliny s jedlými květy. Věděli jste, že artyčok, který s chutí konzumujeme, je vlastně nerozvinutý květ? A co víc, patří do čeledi hvězdnicovitých, stejně jako slunečnice nebo sedmikrásky. Pěstování artyčoků není v našich podmínkách úplně běžné, ale rozhodně stojí za to vyzkoušet. Artyčoky preferují slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Pokud se rozhodnete pro pěstování ze semen, je vhodné začít s předpěstováním sazenic v interiéru. Sazenice se pak vysazují na záhon po posledních mrazech. Artyčoky jsou poměrně náročné na živiny, proto je důležité pravidelné hnojení. Sklizeň květů probíhá obvykle od července do září.

1 Často kladené otázky

Artyčok je zelenina, kterou si mnoho lidí spojuje s luxusní kuchyní. Jeho neobvyklý vzhled a specifická chuť vzbuzují zvědavost, ale zároveň i řadu otázek. Pojďme se podívat na ty nejčastější z nich.

Co je vlastně artyčok zač? Často se mylně označuje za zeleninu, ale ve skutečnosti se jedná o neotevřené květní úbory bodláku artyčoku kardového. Tato vytrvalá bylina pochází ze Středomoří, kde se pěstuje již od starověku. Dnes se artyčoky pěstují v teplejších oblastech po celém světě.

A jak je to s druhy artyčoků? Existuje více druhů artyčoků, ale nejznámější a nejrozšířenější je artyčok kardový. Liší se tvarem, velikostí i barvou. Kromě něj existují i ​​méně známé druhy, jako je artyčok španělský nebo artyčok jeruzalémský, který se pěstuje pro své jedlé hlízy.